VYVEDENÍ ZAMĚSTNANCE POD VLIVEM ALKOHOLU Z PRACOVIŠTĚ

V tomto období jsem dostala několik dotazů, jak vyřešit na pracovišti zaměstnavatele vyvedení zaměstnance pod vlivem alkoholu nebo návykové látky, který sám pracoviště nechce opustit, a v horším případě i nadále pracuje. Nepomůže domluva, výtka ani upozornění na přivolání policie. Zaměstnanec se subjektivně cítí v naprosté pohodě a prohlašuje, že mu nic nebrání v práci pokračovat. Co s tím?

Dotaz od jednoho zaměstnavatele končil konstatováním, že ochranku nemá, a po prosbě na policii mu bylo sděleno, že takovou činnost PČR neprovádí. A tak jsem pátrala, zjišťovala a konzultovala i se znalci v oboru BP, jak to vlastně je. Společně jsem došli k závěru, že skutečně policie zasáhne až v případě, kdy je zaměstnanec agresivní, ničí majetek zaměstnavatele nebo se chová jiným „nepřístojným způsobem“.

Abych měla jistotu, že tomu tak skutečně je, podala jsem žádost o informaci na MV ČR, kde mi odpověděli „pánové“ z odboru vnitřní kontroly stručně a jasně, a „dámy“ z Kanceláře policejního prezidenta naopak opravdu vyčerpávajícím způsobem. Proto bych ráda poděkovala plk. JUDr. Vlastě Karbanové, vedoucí odboru, a zpracovatelce odpovědi JUDr. Aleně Chocholové, za skutečně profesionální přístup a skvěle odvedenou páci. Obě vyjádření jsou v příloze.

Zaměstnavatel tedy musí v popsaném případě přijmout opatření i z prevence rizik, aby provedl veškerá opatření k zabránění vstupu podnapilého zaměstnance nebo zaměstnance pod vlivem drog na své či jinak určené pracoviště. V případě, že bude u zaměstnance zjištěn alkohol nebo drogy v průběhu výkonu práce, musí postupovat podle vlastních přijatých směrnic a nařízení. Pokud má k dispozici ochranku, vyvede zaměstnance ona, pokud ji nemá, tyto úkony provádí zaměstnavatel.

A jak je to v praxi?

Různé, ale v podstatě „strašné“. Znám zaměstnavatele, u kterého pracuje jeden zaměstnanec roky v dělnické profesi trvale s alkoholem 4 ‰ po dechové zkoušce. Na dotaz, proč tak riskuje, mi bylo sděleno, že Tonda je skoro nejlepší pracovník a potřebuje si udržovat hladinu alkoholu v krvi. V práci prý nepije.

Dalším paradoxem jsou firmy, které z „nějakého principu“ odmítají zkoušky na alkohol nebo návykové látky provádět a nemají na pracovištích ani zařízení pro orientační dechovou zkoušku. Na dotaz proč?, mi bylo sděleno, že je to zbytečné, a když se stane úraz, stejně zaměstnanci vezmou krev zdravotníci.

Jiní zaměstnavatelé jsou přesvědčeni, že když mají externí strážní službu na vrátnici, bude smluvně kontrolovat alkohol a drogy ona, a proto se do závodu nemůže dostat nikdo zvenčí, byť se zbytkovým alkoholem nebo alkoholem v batůžku. O drogách ani neuvažují. Tímto opatřením se samozřejmě zaměstnavatel nezbavuje své odpovědnosti sám kontroly provádět.

A pak jsou tady velké nadnárodní firmy a elektrárny, které mají přepečlivě vypracovaný systém na kontrolu „čehokoliv“. Myslíte, že se občas nenajde zaměstnanec se zbytkovým alkoholem nebo nějaká ta láhev tvrdého alkoholu přímo v lednici na pracovišti? To víte, že najde.

Co říci závěrem? Jsme v Česku, a my Češi jsme se naučili šikovně obcházet zákony a různými výmluvami komentovat svá pochybení. Zaměstnavatel se může sebevíce snažit, ale alkohol a drogy na pracovišti nikdy na 100% neuhlídá.

Odpověď PČR na dotaz