K sepsání tohoto příspěvku mě inspiroval včera spolužák, který si postěžoval na bídu a klesající úroveň našeho stavu. A jak říká naše paní ředitelka Dr. Maturová „třikrát a dost“, tak tedy dost, a není to jen potřetí, ale snad po tisící. A čeho dost? Stížností, které nám stále častěji přichází na organizátory, školitele a lektory různých kurzů a školení v BOZP a PO.
Také jste zaregistrovali, že na Vás „vyskakují“ odevšad nabídky na zaručeně nejkvalitnější služby a kurzy od zaručených odborníků a zaručeně uznávaných lektorů kdovíodkud? Doba je těžká, proč si tedy k deseti činnostem, které provádím, nepřibrat ještě BOZP a PO? Všechno souvisí se vším, a tak když nabízím účetní služby nebo montuji budíky, proč nenabízet ještě BOZP a PO? Tu si něco přivydělám, tu dám úplně scestnou radu, tu i něco odškolím, tu něco zkopíruji... a ono suma sumárum „to“ není ve výsledku až tak špatné. A moje zodpovědnost? Ta je někde v zamlžených dálavách a nezabývám se jí.
Ale abych byla konkrétnější. Již po třetí se na nás obrátili absolventi kurzu zaměřeného na pracovní úrazy, zda mohou mít na pracovišti s výrobou pouze autolékárničku. Poprvé jsme tomu moc nevěnovali pozornost, protože takových dotazů slýcháme mnoho a musíme tazatele odkázat na Zákoník práce a předpisy související s poskytováním pracovně lékařských služeb. Podruhé nám tuto informaci sdělila osoba velmi dobře znalá oblasti PR, no a potřetí dva zaměstnanci významné moravské firmy. A to už nemůže být náhoda.
Proč zaměstnavatel utrácí peníze a posílá zaměstnance na takové kurzy, kde jsou jim poskytovány zaváděcí informace? Takováto obecná školení o BOZP a PO mohou přece provést u zaměstnavatele vlastní či externí OZO v PR. Pokud jdu na kurz nebo školení vysoce odborné, mám legitimní právo se domnívat, že mi budou poskytnuty i nadstandartní kvalifikované informace. Vydávat se za odborníka na pracovní úrazy, když nejsem soudním znalcem a nevím, jak probíhá trestní řízení od přípravy až po vynesení rozsudku, je značná drzost. Kompilovat judikáty soudů v dnešní době není žádný problém, ale zažít celý průběh trestního řízení tak říkajíc „na vlastní kůži“, dává potom kurzu tu požadovanou přidanou hodnotu, o kterou posluchačům jde. A víme, jak soudy rozdílně rozhodují u podobných případů.
Obdobou jsou různé kurzy a školení o novinkách v BOZP. Naprosto přesně to vystihl můj spolužák, když mi říkal, že 2/3 lidí tam chodí ze setrvačnosti a aby se ulili z práce, 4/5 lidí kurz prospí nebo si hrají hry na internetu a možná 10% účastníků přijde proto, aby se dozvěděli něco nového. Bohužel, je to prý pořád o stejných „uspávačích hadů“ a pokud položí lektorovi nějaký konkrétní dotaz, není schopen odpovědět nebo ho odkáže, aby si „to“ nastudoval v právním předpise.
Velká móda je nabízet kurzy se zdravotní tématikou, a nyní i s aktualizovaným NV č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Jedná se opravdu o minimální změny, které může zaměstnavateli objasnit každý, kdo je OZO v PR. Obdobně tomu je i s poskytováním specifických zdravotních služeb. Navíc každý OIP nebo KHS, kteří vydávají svá závazná stanoviska, mají na věc rozdílný názor.
Na závěr si dovolím připomenout, že různé rady lektorů vydávané na kurzech za odborné či neodborné, jsou podle zákona č. 89/20012 Sb., NOZ, rady poskytnuté za úplatu, a ten, kdo tuto radu poskytne, nese za ní občansko právní odpovědnost. A tady legrace končí. Kdyby byla zaměstnavateli od státních kontrolních orgánů udělena pokuta za to, že např. v zámečnické dílně, kde obrábí kovový materiál, měl pouze autolékárničku, mohl by náhradu škody vymáhat právě po lektorovi, který poskytl špatnou radu. A svědků bude určitě hodně.
18.11.2014, dovoluji si ocitovat příspěvek kolegy Mgr. Petra Stejskala z Linkedln "Školení a dotace" (http://on-job-training.cz/ma-vyznam-skolit-za-dotace/)
Takovou otázku si už položil nejeden personalista, majitel nebo lektor.
Odpověď je často jednoduchá – vždyť je to „skoro“ zadarmo a ještě dostanu peníze za lidi na školení.
„A co přínos?“, nepadne možná Vás zasvěcené. „Ten je přece stejný – školení jako školení a žádat lze často i opakovaně“, budou Vám tvrdit ostatní. Nad skutečným přínosem dotačního vzdělávání se totiž zamýšlí jen menšina. A pokud už nad uvedenou otázkou přemýšlejí, tak spíš v rovině, zda vůbec má význam školit, anebo raději nechat situaci tak, jak je.
Můj názor na taková dotační školení je jednoznačný – dotace na vzdělávání kazí vzdělávací trh a zhoršují celkovou úroveň kurzů. A také zbavují majitele, ředitele a personalisty zodpovědnosti za růst jejich lidí.
Co mne k tomuto názoru vede?
Díky dotacím se vyrojila spousta vzdělávacích firem, které kašlou na kvalitu a přínos. Doslova jako houby po dešti vyrostlo množství „kvazivzdělávaček“.
Říkám jim dotační predátoři – mají odborníky na dotace a na dokonalé napsání obecně krásně naformulovaných žádostí. A pak si dělají čárky za jednotlivá školení a hrají si na odborníky. Často jen žonglují teorií a obecnými poučkami, přínos pro firmu je pro ně jen málo významný.
Vina není ale pouze na straně „kvazivzdělávaček“. Stát dotacemi podporuje pouze teoretická školení v učebnách a za maximální vrchol praxe považuje schvalující úředník hraní scének s kamerou. 
Trh se tak přizpůsobuje těmto faktům a snaží se vymyslet, co nejvíce průchozích školení na nejběžnější témata. Takže hlavní stěžejní motto je „hlavně ať to úředník od stolu schválí“, nikoliv princip typu „ať je to prakticky použitelné“.
A jak je myšlena věta o zodpovědnosti?
Výstupem z dotačních školení je udělení certifikátu, přezkoušení pomocí nic moc nevypovídajícího testu, podpisu listiny, pár fotek povinné publikace a vystavení faktury. Hra je u konce – Game over. Byli jsme tam a jedem dál postaru, máme na to papír … a hlavně že to nic nestálo.
S dotacemi je to stejné v privátním životě. Můžete jako rodič své dítě dotovat – tzn. dávat mu dostatek peněz na vše možné. Pak se ale nemůžete divit, že Vám „dotační děcko“ leží doma u počítače, zatímco dítě méně štědrých rodičů je samostatnější, lepší, akceschopnější, dříve si najde dobrou práci, nehledá „mamahotel“, ale pracuje, je výkonné.
Jen vlastní investice má totiž hodnotu vytvářející odpovědnost a správný výkon!!
Naštěstí se začíná objevovat čím dál více firem, které si již uvědomily, že hlavní přínos pro jejich lidi a pro jejich firmu je vzdělání, který je posunuje dále a které je založené na individuální práci s lidmi nebo alespoň individuálním přístupu ke vzniklým potížím a k nastalým situacím.
Takové vzdělání je sice vzhledem k vlastní investici cenově výše než to dotační, ale svojí kvalitou způsobuje v praxi požadované efekty a hlavně firmu posouvá dál.
Tak co – zadarmo, nebo za své?
Přeji Vám to správné rozhodnutí při financování Vašeho kvalitního vzdělávání, které přinese zvýšení výkonu Vás i Vaší firmy!
Petr Stejskal, on-job-training.cz
Lektor, trenér, kouč a specialista na On Job Training, tedy trénování a koučování lidí přímo při jejich práci. Již několik let pracuje tímto způsobem s manažery, obchodníky a personalisty a ukazuje firmám, jak mohou efektivně vzdělávat své lidi i bez účasti na klasických školeních v učebnách.
Písemného stanoviska soudního znalce ve Vaší věci.
Cena: 1 750 Kč bez DPH / 30 min
Online konzultace Vaší věci se soudním znalcem.
Cena: 1 250 Kč bez DPH / 30 min
S romanem nelze než souhlasit. Viz popsáno výše, na takovém školení jsem osobně byla v Praze, vedl ho Bc. Šenk, a autolékárny se samozřejmě také diskutovali. Dnes mě vitočilo, že mi zase z Anagu posílají bez vyžádání další kurz pana Šenka. Mě nic nepřinesl a do Prahy jsem jela zbytečně, dobrá rada pro ty co na školení půjdou: lektor nemá pedagogické schopnosti a plácá o ničem. nezveřejˇbujte mé jméno, nechci mít problémy. Díky. Lenka
Právě čtu diskuzi na EduCity, nemohu jinak než souhlasit. Jsme stát garážových podnikatelů, a státu je to jedno, ten má jiné starosti. Stydím se za náš obor!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!