Kontrolní činnost v oblasti elektrických zařízení za rok 2011

Kontrolní činnost byla v loňském roce zaměřena prostřednictvím dvou hlavních úkolů na oblast půjčoven elektrických zařízení, a to zejména pro stavební činnost a druhou oblastí byla kontrola zabezpečení laboratorních učeben na středních školách.

I. HÚ – Zajišťování bezpečnosti práce a technických zařízení pro užívání elektrických zařízení při jejich půjčování a pronajímání
Cílem úkolu bylo získat dostatek poznatků o situaci v oblasti zajišťování bezpečnosti osob a věcí při používání pronajatých nebo půjčených elektrických zařízení. Kontroly byly zaměřeny na plnění povinností zaměstnavatelů vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce i u elektrických zařízení. Dále bylo kontrolováno, zda při půjčování nebo změnách uživatelů byla k dispozici úplná provozní dokumentace. Kontroly byly vykonávány u poskytovatelů pronájmu a v půjčovnách. Hlavním cílem kontrol bylo ověření bezpečnosti zařízení, vedení návodů, pokynů k jejich obsluze apod.

V rámci toho úkolu bylo k 31. 12. 2011 provedeno 152 kontrol u 149 kontrolovaných subjektů. Při všech kontrolách bylo zjištěno 520 nedostatků představujících porušení závazných právních předpisů. V rámci zákonných povinností byl nejčastěji porušen zákoník práce v § 102 odst. 1, kdy zaměstnavatel nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepřijal opatření k předcházení rizikům, zejména tím, že nebyla stanovena osoba odpovědná za provoz elektrického zařízení nebo nebyl zpracován místní řád skladu. Dále pak zaměstnavatelé neprovádějí vyhledávání a vyhodnocování rizik při práci na elektrických zařízeních, tak jak to požaduje § 102 odst. 3 zákoníku práce.

Porušení zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se týkalo nejčastěji § 4 odst. 1 písm. c) kdy zaměstnavatel neprováděl pravidelné a řádné údržby, kontroly nebo revize zařízení.

NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, byl nejčastěji porušen §4 odst. 1, kdypracoviště a pracovní prostředí nesplňovala další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení, a to zejména v bodech 2.1 elektrické instalace a 10. skladování a manipulace s materiálem a břemeny. Dále nebyly dle §3 odst. 4 písm. a) stanoveny termíny a lhůty revizí elektrických spotřebičů.

NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, bylo nejčastěji porušeno v §4 odst. 2, kdy kontrolovaná zařízení nebyla vybavena provozní dokumentací.

Vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, byla nejčastěji porušena v §12 odst. 2, kdy kontrolované subjekty pověřovaly činností na elektrických zařízeních zaměstnance, kteří neměli odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky. Dále byl porušen §14 odst. 5, kdy kontrolovaný subjekt nerozhodl při změně pracovního poměru pracovníka o rozsahu jeho zkoušky, popřípadě nepotvrdil platnost dosavadního osvědčení.
Zjištěnému počtu nedostatků odpovídají i sankční postihy, které oblastní inspektoráty práce uplatnily ve smyslu zákona 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oblastní inspektoráty práce uložily v rámci plnění tohoto úkolu 8 pokut v celkové částce 90.000Kč.

Přínosem prováděných kontrol s popisovaným zaměřením je skutečnost, že provozovatelé půjčoven byli upozorněni na nutnost plnění povinností týkajících se vyhodnocení rizik ve vztahu k práci na elektrických zařízeních, a byli seznámeni s novou normou ČSN 33 1600 ed. 2, která podstatně změnila povinnosti při provádění revizí elektrických spotřebičů, zejména při jejich půjčování dalším uživatelům.

Kontroly ukázaly, že kontrolované osoby pojímají půjčování elektrického ručního nářadí spíše na základě ustálené praxe, tj. provádějí zkoušku chodu a vydávají jej nepoškozené. Dále provádějí evidenci půjčovaného nářadí, každý svým zavedeným způsobem, při větším počtu výpůjček ne vždy zcela pečlivě. Revize elektrického ručního nářadí většina z kontrolovaných osob provádí 1-2x ročně, prostřednictvím externího revizního technika. Revize před výdejem zpravidla prováděny nejsou.

Zároveň z provedených kontrol také vyplynulo, že půjčované elektrické spotřebiče jsou ve většině případů v dobrém technickém stavu a provádění revizí spotřebičů před každým dalším zapůjčením značně komplikuje provoz půjčoven v tom, že nezaměstnávají zaměstnance s elektrotechnickou kvalifikací, kteří by mohli provádět předepsané revize. Proto byl ze strany Státního úřadu inspekce práce podán návrh na úpravu požadavků ČSN 33 1600 ed. 2, aby před vydáním spotřebiče dalšímu uživateli byla provedena zkouška spotřebiče osobou poučenou ve smyslu ČSN EN 50 110-1 ed. 2, za použití přístrojů, které splňují požadavky pro ověření bezpečného stavu elektrických spotřebičů. Návrh byl vypracován ve spolupráci se zpracovatelem této normy panem Ing. Křížem a předán TNK 22.

Návrh na úpravu normy ČSN 33 1600 ed. 2
ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání z října 2009 se mění takto:

V článku 5.1 se v poznámce slovo "POZNÁMKA" doplňuje na "POZNÁMKA 1".

V článku 5.1 se za poznámku 1 doplňuje nový odstavec:
Před vydáním spotřebiče poskytovaného formou pronájmu dalšímu provozovateli (spotřebiče skupiny A) se provádí zkouška tohoto spotřebiče.

POZNÁMKA 2
Zkouškou elektrického spotřebiče se v tomto případě rozumí ověření technického stavu spotřebiče z hlediska bezpečnosti provozu změřením izolačního stavu a odporu ochranného vodiče a zkouškou chodu. Zkoušku provádí pronajímatel vždy před vydáním elektrického spotřebiče dalšímu provozovateli nebo přímému uživateli. Zkoušku provádí pracovník alespoň poučený ve smysluČSN EN 50110-1 ed. 2 za použití měřicích přístrojů zajišťujících spolehlivé ověření elektrických parametrů spotřebiče. V případě, že naměřené parametry nebudou odpovídat hodnotám předepsaným v této normě nebo, je-li chod spotřebiče nepravidelný či vykazuje jiné závady, se spotřebič vyřadí z užívání a viditelně se označí. Další postup – viz poslední odstavec článku 6.3.1.

V tabulce 1 se v řádku příslušejícím ke skupině elektrických spotřebičů A upravuje text takto:
"lhůty jako pro skupinu elektrických spotřebičů B**) a dále, v případě dlouhodobého pronájmu (viz 5.2 bod 1), podle skupiny jejich užívání".

Pod tabulku pod poznámku označenou *) se doplňuje následující poznámka:
**) Nebyl-li spotřebič pronajat po dobu delší, než je lhůta revize pro skupinu elektrických spotřebičů B, reviduje se před vydáním provozovateli nebo uživateli.

II. HÚ - Kontrola systému BOZP u škol a školských zařízení se zaměřením na praktickou výuku
Hlavním cílem tohoto úkolu bylo zjišťování a působení na dodržování bezpečnostních předpisů, tím zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což je před-pokladem k postupnému snížení pracovní úrazovosti ve sféře školství, neboť vedle zaměstnanců se zde pohybují hlavně žáci, na jejichž bezpečnost a ochranu zdraví je nutno obzvláště dbát.

V rámci toho úkolu bylo k 31. 12. 2011 provedeno 257 kontrol u 250 kontrolovaných subjektů. Při všech kontrolách bylo zjištěno 1081 nedostatků představujících porušení závazných právních předpisů.

Nejčastější porušení z pohledu EZ v bodech:

• nebyly provedeny revize EZ budov,
• nebyly provedeny revize el. spotřebičů (např. prodlužovacích přívodů, vrtaček atd.),
• EZ nebyla řádně udržována, kontrolována a revidována,
• zjištěn přístup k nebezpečným živým částem (chyběly kryty EZ),
• elektrické instalace nebyly spolehlivě upevněny,
• pohyblivé přívody nebyly chráněny proti vytržení,
• nebyla určena osoba odpovědná za provoz elektrických zařízení,
• revizní zprávy velmi často neobsahovaly všechny náležitosti,
• nebyly zpracovány protokoly o určení vnějších vlivů,
• nebyla vyhodnocena rizika spojená s prací na EZ,
• nebyly odstraněny závady uváděné v revizních zprávách,
• ovladače nouzového vypínání nebyly označeny,
• nebylo provedeno označení hlavního vypínače,
• pracoviště nebyla vybavena prostředky pro poskytnutí první pomoci.

Oblastní inspektoráty práce doposud uložily v rámci plnění tohoto úkolu 3 pokuty v celkové částce 40.000Kč. V rámci plnění tohoto hlavního úkolu se inspektoři OIP snažili působit zejména formou prevence a osvěty.

III. Shrnutí povinností OSVČ ve vztahu k bezpečnosti práce a technickým zařízením

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

• §12 – Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu (např. podle živ. zákona), se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 ZP a §2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.
• §13 – Tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce:

• §101 odst. 1 a 2 (rizika) – Zaměstnavatel (v tomto případě OSVČ) je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců (v tomto případě OSVČ) na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (jsou prováděny OSVČ).
• §102 (rizika, základní povinnosti zaměstnavatele – OSVČ):
  – vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům,
  – soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje,
  – vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění,
  – pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť,
  – neodstranitelná rizika vyhodnotit a přijmout opatření k jejich omezení,
  – vést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních,
  – přijímat opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně,
• §104 (OOPP, povinnosti zaměstnavatele – OSVČ):
  – zpracovat vlastní seznam OOPP na základě vyhodnocení rizik
  a konkrétních podmínek práce,
  – používat stanovené OOPP na základě zpracované směrnice (v případě zaměstnanců je vybavit předepsanými OOPP),
  – udržovat OOPP v použivatelném stavu,
  – prováděcím předpisem je: NV č. 495/2001 Sb.
• §105 (základní povinnosti zaměstnavatele – OSVČ při pracovních úrazech):
  – objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu,
  – vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech,
  – vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech PÚ, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance,
  – ohlásit PÚ a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím,
  – přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů,
  – prováděcím předpisem je: NV č. 201/2010 Sb.

IV. Pracovní úrazovost v ČR a pracovní úrazovost na elektrických zařízeních

Pracovní úraz
Pracovní úraz (dále jen PÚ) charakterizuje znění § 380 odst. 1 a 2 zákoníku práce následovně: Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Povinnosti zaměstnavatele při PÚ a nemocech z povolání potom blíže specifikuje § 105 zákoníku práce.

PÚ v rámci evidence se rozdělují na úrazy:

• ostatní – s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny,
• závažné – s hospitalizací (v nemocničním zařízení) delší než 5 dnů,
• smrtelné – takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel (dále SPÚ).

Přehled pracovních úrazů v ČR
Následující tabulka podává přehled o evidovaných PÚ v ČR za poslední čtyři roky.

Údaje jsou platné k 5. 1. 2012

K údajům uvedeným v tabulce lze konstatovat - pokud se jedná o rok 2008, tak zejména oblasti zpracovatelského průmyslu a stavebnictví byly v plné síle. Údaje vztahující se k roku 2009 jsou již ovlivněny hospodářskou krizí a s ní spojeným poklesem průmyslové výroby, což se plně projevilo na poklesu pracovní úrazovosti cca o 30%. Rok 2010 přinesl pomalý rozjezd průmyslové výroby, ale zároveň pokles činnosti ve stavebnictví, což vedlo k tomu, že pracovní úrazovost i přes nepatrný nárůst se v podstatě udržela na číslech z roku 2009. Z prozatímních údajů roku 2011 lze předpokládat, že pracovní úrazovost se bude pohybovat v podobných číslech jako v posledních dvou letech.

Elektrický proud jako zdroj PÚ
V další tabulce jsou uvedeny evidované PÚ za posledních šest let, kdy zdrojem úrazu byl elektrický proud. K tabulce je potřeba dodat, že v loňském roce došlo k nejmenšímu počtu SPÚ zapříčiněných elektrickým proudem za posledních 20 let.

Údaje jsou platné k 5. 1. 2012

Ing. Miroslav Záloha
SÚIP Opava