Povinnost vyhledávat, vyhodnocovat a eliminovat rizikové faktory, plynoucí z činností vykonávaných zaměstnanci pro zaměstnavatele nebo provozovaných technologií, plyne z ustanovení §§101-106, ZP.
Do října 2010 nebyl výkon této povinnosti pro zaměstnavatele ošetřen žádným právním předpisem nebo normou. Výsledkem tohoto stavu byl nesoulad kvality a rozsahu vedených dokumentů identifikace a vyhodnocení rizik (dále jen IHR) jednotlivými zaměstnavateli. Při návštěvách firem po celé naší republice jsem se setkal s dokumenty IHR od odrážkového seznamu na jeden list A4 po několika desítek stránkových elaborátů. Neplatilo přitom vždy to, že rozsáhlejší znamená lepší. Nicméně téměř vždy šlo pouze o účelové dokumenty vytvořené jako jakési "alibi" bez systematiky nebo alespoň popisu identifikačního procesu. Světlé vyjímky v IHR, které byly vytvořeny většinou absolventy FBI, tvořili cca 5%, což je stav značně tristní.
Změnu v povinnostech zaměstnavatelů (tedy těch, kteří nemají profesionálně vypracovanou dokumentaci IHR již nyní) tvoří nové normy ČSN ISO 31 000 a ČSN EN 31 010. Normy jsou sice, podle zákona č. 22/1997 Sb., nezávazné, nicméně podle NV č. 378/2001 Sb., musí být povinnosti zaměstnavatelů splněny nejméně na úrovni norem. Mohou být splněny lépe, ale nikdy ne hůře než je normová hodnota.
podrobně popisuje systematický a logický proces managementu rizik, stanoví řadu principů, které je třeba naplnit, aby byl management rizik efektivní. Tato mezinárodní norma doporučuje, aby organizace rozvíjely, implementovaly a kontinuálně zlepšovaly rámec, jehož účelem je integrovat proces pro řízení rizik do svého celkového vedení, strategie a plánování, managementu, procesů podávání hlášení, politik, hodnot a kultury. Norma popisuje vztah mezi zásadami pro management rizik, rámcem pomocí kterého vzniká a procesy managementu rizik. Management rizik lze aplikovat na celou organizaci, v mnoha oblastech a na mnohých úrovních, v kteroukoli dobu, stejně jako pro specifické funkce, projekty nebo činnosti.
je podpůrnou normou pro normu ISO 31 000 a je v ní poskytnut návod k volbě a aplikaci systematických technik pro posuzování rizik. Posuzování rizik prováděné v souladu s touto normou přispívá k ostatním činnostem managementu rizik. Je uvedena aplikace řady technik se specifickými odkazy na jiné mezinárodní normy, ve kterých je koncepce a aplikace technik popsána mnohem podrobněji. V této normě nejsou uvedena specifická kriteria pro zjištění potřeby analýzy rizik, ani není specifikován typ metody analýzy rizik, který je požadován pro určitou aplikaci, neodkazuje na všechny techniky a vypuštění určité techniky z této normy neznamená, že technika není platná. Skutečnost, že je metoda aplikovatelná za určité situace, neznamená, že tato metoda má být nutně použita.
Rozhodně doporučuji provést revizi a případnou aktualizaci systematiky (pokud vůbec byla někdy aplikována) pro IHR. Podcenění povinností na poli prevence rizik je hlavní příčinou vzniku nebezpečných situací, které lze aplikací jednoduchých pravidel a metodik eliminovat, popřípadě minimalizovat.
Je třeba vnímat dvě roviny reality. A to pokud se nestane žádná nehoda nebo úraz a příjde k Vám do firmy státní kontrola a ta druhá.
Při první Vám hrozí maximálně pokuta. Sice do 2 000 000, ale jsou to jen peníze.
Při té druhé je Vaše situace o mnoho složitější. Pokud bude úraz vážný nebo incident bude prošetřovat PČR pro podezření z trestného činu. Policisté v rozhodný okamžik (zpravidla při první návštěvě) seberou Vaši dokumentaci IHR jako důkazní materiál, který pak bude případně posuzovat soudní znalec v oboru prevence rizik. To je již na vše pozdě. Důležitá je prevence.
Pokud si nejste jisti, zda Váš systém IHR splňuje výše popsaná kritéria, kontaktujte nás. Do 1.6.2011 pro Vás provedeme toto posouzení, včetně doporučení k odstranění nedostatků ZDARMA !!!
Písemného stanoviska soudního znalce ve Vaší věci.
Cena: 1 750 Kč bez DPH / 30 min
Online konzultace Vaší věci se soudním znalcem.
Cena: 1 250 Kč bez DPH / 30 min
Na úvod je nutné uvést, že není pravda, že „do října 2010 nebyl výkon této povinnosti pro zaměstnavatele ošetřen žádným právním předpisem nebo normou“. Několik norem řešících tuto problematiku již před říjnem 2010 existovalo, neboť v článku uvedené normy se nevztahují k § 101 až 106 zákoníku práce, ale platí obecně pro hodnocení rizik – technologií, krizových atd. A z obecného hlediska, tedy pro BOZP k převzetí, již některé normy platily před říjnem 2010 – např. ČSN EN 1050:2001, jež byla nahrazena ČSN EN ISO 14121-1, či ČSN IEC 300-3-9:1997, jež se zabývá analýzou rizik technologických systémů. V žádném případě nelze říci, že uvedené normy by nějak významně napomohly k plnění požadavku zákoníku práce. K tomu by mnohem více napomohla jednoznačná metodika – obdoba vyhlášky pro kategorizaci prací nebo pravidel pro hodnocení požárních rizik.
Nicméně, podstatnou informací, kterou zde chci uvést je upozornění na probíhající diskusi na téma Účinnost systému prevence rizik
Hezký den, pane Neugebauere,
stav před účinností norem, viz. článek, byl takový, že ke splnění požadavků na prevenci pracovních rizik používali OOZ v PR, zejména tedy Ti erudovanější, postupů definovaných pro analýzu technologických rizik, používaných především pro prevenci před závažnými haváriemi. Od různých checklistů, přes WHAT-IF analýzu po naprosto zcestné užití HAZOPU.
Nové normy neříkají nic nového, ale pro prevenci pracovních rizik jsou to zatím první adresné normy. Je na OOZ v PR jakou kombinaci metodik zvolí, popřípadě zda, jako v našem případě, zvolí vlastní metodiku.
S jednoznačnou metodikou je to problematické, protože každé pracoviště i činnosti jsou unikátním souborem rizikových faktorů, které je nutné ošetřit. Jde zde opět o zkušennosti a odbornou zdatnost OOZ v PR. Výsledná analýza rizik tvoří páteř dokumentace BOZP, proto je kvalita této analýzy nesmírně důležitá.
Na příště prosím nevkládejte aktivní odkazy na jiné stránky do komentářů.
Děkuji
MV