Bezpečnostní dokumentace havarijního plánování podle zákona č. 224/2015 Sb.

Pro naše smluvní klienty, ale i pro klienty větších nesmluvních organizací, zpracováváme v oblasti prevence závažných havárií, podle zákona č. 224/2015 Sb., ve valné většině téměř výhradně tzv. "Protokol o nezařazení" ve smyslu §4 tohoto zákona, který má jediný cíl v tom, že příslušnému krajskému úřadu doloží každý zaměstnavatel údaje, že nejsou v jeho provozu překročeny limitní hodnoty pro začlenění do skupin objektů pro havarijní plánování A nebo B. Tyto limitní hodnoty jsou v řádu desítek tun pro jednotlivé nebezpečné vlastnosti, které by byly relevantní například pro chemické továrny a drtivá většina uživatelů takových to objektů je nemá šanci ani překročit. Nezapřeme v sobě opět nejbyrokratičtější stát na světě:)

Protokol o nezařazení

Každý uživatel každého objektu má tedy povinnost vypracovat dokument, ve kterém zaznamená skutečnost, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je menší než 1, a tento protokol o nezařazení uchová pro účely kontroly prováděné podle § 39 citovaného zákona. Vzor protokolu o nezařazení je uveden v příloze č. 2 k zákonu.

Návrh na zařazení

Do skupiny A

Podle § 5 odst. 1 zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií - znění od 01.01.2018 navrhne provozovatel zařazení objektu do skupiny A, pokud:

• a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II a současně je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 3 tabulky I nebo II, nebo
• b) součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo větší než 1 v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a).

Do skupiny B

Podle § 5 odst. 2 zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií - znění od 01.01.2018 navrhne provozovatel zařazení objektu do skupiny B, pokud:

• a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 3 tabulky I nebo II, nebo
• b) součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo větší než 1 v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a).

Předložení návrhu o zařazení krajskému úřadu

Provozovatel, ve smyslu § 5 odst. 3 zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií - znění od 01.01.2018, má povinnost předložit návrh na zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B místně příslušnému krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy dosáhne množství nebezpečné látky umístěné v objektu nejméně množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II nebo součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu dosáhne hodnoty 1.

Návrh na zařazení se předkládá v elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Zařazení objektu do příslušné skupiny

Na základě informací obsažených ve výše uvedených dokumentech nebo dodatečných informací vyžádaných od provozovatelů a uživatelů objektu, nebo informací získaných při kontrolách prováděných podle § 39 pak místně příslušný krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem podle § 5 odst. 3 a rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B.

V rozhodnutí o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B pak stanoví, s ohledem na počet dotčených orgánů a dotčených obcí, počet přenosných technických nosičů dat, na kterých mu provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „bezpečnostní program“) nebo bezpečnostní zprávy v elektronické podobě společně s jeho listinnou podobou.

Bezpečnostní dokumentace

Posouzení rizik závažné havárie

Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B provede posouzení rizik závažné havárie pro účely zpracování bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy.

• Posouzení rizik závažné havárie obsahuje:
• identifikaci zdrojů rizik,
• analýzu rizik a
• hodnocení rizik.

Prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku - znění od 01.10.2015, stanovuje náležitosti obsahu posouzení rizik závažné havárie, rozsah posouzení rizik závažné havárie zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení.

Pro objekty zařazené do skupiny A

Bezpečnostní program

Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A zpracuje na základě posouzení rizik závažné havárie bezpečnostní program, který obsahuje:

• základní informace o objektu,
• posouzení rizik závažné havárie,
• popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií,
• popis systému řízení bezpečnosti a
• závěrečné shrnutí.

Provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny A.

Nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení a poté vždy nejméně jednou za 5 let musí provozovatel bezpečnostní program přezkoumat. O provedeném přezkumu bezpečnostního programu pořídí záznam, ve kterém uvede seznam změn provedených v objektu a jejich popis. Záznam o provedeném přezkumu bezpečnostního programu uchová pro potřeby kontroly podle § 39 a stejnopis záznamu zašle krajskému úřadu na vědomí.

Pro objekty zařazené do skupiny B

Bezpečnostní zpráva

Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje na základě posouzení rizik závažné havárie bezpečnostní zprávu, která obsahuje:

• základní informace o objektu,
• technický popis objektu,
• informace o složkách životního prostředí v okolí objektu,
• posouzení rizik závažné havárie,
• popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií,
• popis systému řízení bezpečnosti,
• popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie,
• závěrečné shrnutí a
• jmenovitě uvedené právnické a fyzické osoby, které se podílely na vypracování bezpečnostní zprávy.

V bezpečnostní zprávě provozovatel dále:

• stanoví zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené zjištěnému nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, jeho vybavení a infrastruktury spojené s jeho provozem, které představují nebezpečí závažné havárie,
• vypracuje zásady vnitřního havarijního plánu a poskytne informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu, ve kterých zahrne bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu, aby bylo možno provést opatření nezbytná v případě vzniku závažné havárie a
• zajistí odpovídající informování příslušných orgánů veřejné správy a dotčených obcí pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo rozvoje v okolí stávajících objektů.

Provozovatel předloží návrh bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny B.

Zpráva o posouzení bezpečnostní zprávy

Nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení bezpečnostní zprávy nebo rozhodnutí o schválení předchozí zprávy o jejím posouzení, provozovatel zajistí posouzení bezpečnostní zprávy. Na základě tohoto posouzení zpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy a návrh této zprávy předloží krajskému úřadu ke schválení.

Zprávu zpracuje provozovatel rovněž kdykoliv na základě vlastní iniciativy nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií, nehod a skoronehod nebo poznatků v hodnocení zdrojů rizika a uvede ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy:

• seznam změn provedených v objektu,
• souhrnný vliv provedených změn na bezpečnost provozu a
• závěr o potřebě provést aktualizaci bezpečnostní zprávy nebo věcné a odborné zdůvodnění, že nenastala potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy.

Aktualizace bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy

Provozovatel bezodkladně musí zajistit aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne, kdy dojde k takové

• změně v druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektu,
• změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo
• organizační změně, která ovlivňuje systém řízení bezpečnosti.

Schvalování bezpečnostní dokumentace

Postup krajského úřadu

Krajský úřad v řízeních o schválení návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, jejich aktualizace nebo návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy

• zašle návrh bezpečnostní dokumentace neprodleně k vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným obcím a
• neprodleně zajistí zpracování posudku návrhu bezpečnostní dokumentace pověřenou právnickou osobou (dále jen „zpracovatel posudku“).

Vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcí a veřejnosti

Dotčené orgány zašlou krajskému úřadu své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace do 60 dnů ode dne, kdy jim byl doručen; pokud dotčený orgán nezašle své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace v této lhůtě, platí, že s návrhem bezpečnostní dokumentace souhlasí.

Dotčená obec oznamuje veřejnosti na úřední desce a způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace, kdy a kde lze do návrhu bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlížení do návrhu bezpečnostní dokumentace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne jejich oznámení. V této lhůtě může každý uplatnit k návrhu bezpečnostní dokumentace písemné připomínky.

Dotčené obce zašlou své vyjádření a připomínky veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty stanovené pro nahlížení veřejnosti do návrhu bezpečnostní dokumentace podle odstavce 2; pokud dotčená obec nezašle své vyjádření a připomínky veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace v této lhůtě, platí, že s návrhem bezpečnostní dokumentace souhlasí.

Krajský úřad po projednání s provozovatelem může veřejnosti odepřít nahlédnout do návrhu bezpečnostní dokumentace nebo jeho částí z důvodů a za podmínek, za kterých může být podle zákona o právu na informace o životním prostředí odepřeno zpřístupnění informace^*), nebo z důvodů bezpečnosti státu.

Rozhodnutí o návrhu bezpečnostní dokumentace

Krajský úřad rozhodne na základě posudku a vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcí a připomínek veřejnosti o schválení návrhu bezpečnostní dokumentace do 45 dnů ode dne doručení posudku.

V případě, že návrh bezpečnostní dokumentace nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, krajský úřad vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění.

Krajský úřad návrh bezpečnostní dokumentace předložený po odstranění zjištěných nedostatků neprodleně zašle zpracovateli posudku, který změny provedené v návrhu bezpečnostní dokumentace ve lhůtě stanovené krajským úřadem zohlední ve zpracovaném posudku.

Se změnami provedenými v návrhu bezpečnostní dokumentace krajský úřad seznámí dotčené orgány a dotčené obce.

Havarijní plánování

Plán fyzické ochrany

Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje pro tento objekt plán fyzické ochrany, kde uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou

• analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekt,
• režimová opatření,
• fyzická ostraha a
• technické prostředky.

Provozovatel zašle plán fyzické ochrany a jeho změny krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky^*) na vědomí do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1.

Provozovatel přijme a zajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektu uvedená v plánu fyzické ochrany za účelem zabránění vzniku závažné havárie a omezení jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek.
Pravidelně, nejméně však jednou za rok, provede provozovatel funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 21 odst. 2 písm. b) až d) a o provedených zkouškách pořídí zápis, který uchovává po dobu 3 let.

Vnitřní havarijní plán

Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje vnitřní havarijní plán v součinnosti se svými zaměstnanci a projedná jej se zaměstnanci svých dlouhodobých dodavatelů, ve kterém stanoví opatření přijímaná uvnitř objektu při vzniku závažné havárie za účelem zmírnění jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, který obsahuje

• jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které jsou provozovatelem pověřeny k realizaci preventivních bezpečnostních opatření,
• scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,
• popis možných následků závažné havárie,
• popis činností nutných ke zmírnění následků závažné havárie,
• přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými provozovatel disponuje,
• způsob vyrozumění dotčených orgánů a varování osob,
• opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,
• opatření k podpoře zmírnění následků závažné havárie mimo objekt, při zohlednění dopravní a technické infrastruktury, sídelních útvarů, významných krajinných prvků, zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000 a
• přehled sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na řešení závažné havárie.

Provozovatel předloží vnitřní havarijní plán do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1 krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje pro účely zpracování vnějšího havarijního plánu.

Provozovatel prověří vnitřní havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti do 3 let ode dne jeho předložení krajskému úřadu, a poté vždy nejméně jednou za 3 roky a zajistí aktualizaci vnitřního havarijního plánu

• po každé změně druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu,
• po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo
• při organizačních a technických změnách, pokud tyto změny ovlivňují systém řízení bezpečnosti a účinnost vnitřního havarijního plánu.

Vnější havarijní plán a zóna havarijního plánování

Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, které obsahují

• identifikační údaje provozovatele,
• jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování těchto podkladů,
• popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt provozovatele,
• přehled možných následků závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky,
• přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění následků závažné havárie,
• seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt provozovatele,
• opatření k podpoře nápravných opatření mimo objekt, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářů stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňující možné kumulativní jevy, včetně těch, jež mají následky na životní prostředí, konkrétní informace o sousedních objektech, o havárii a o žádoucím chování veřejnosti v případě havárie a
• další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, zejména podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané hasičským záchranným sborem kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému^*).

Provozovatel předloží podklady podle odstavce 2 krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy podle § 12 odst. 5.

Závěr

Pokud dojde v objektu provozovatele k překročení zákonných limitních hodnot množství nebezpečných látek, musí zpracovat rozsáhlou bezpečnostní dokumentaci, jejíž zpracování, schvalování a udržování v aktuální podobě je finančně značně nákladnou záležitostí.

Vzhledem ke zmíněné náročnosti doporučujeme proto tyto limitní hodnoty pro zařazení do skupin A nebo B v ideálním případě nepřekračovat, a pokud to je z technologického hlediska jen trochu možné, pak nahrazovat nebezpečné látky látkami s méně nebezpečnými vlastnostmi.