Požáry obchodních budov

V posledních letech řešíme jako znalci poměrně často požáry vícepatrových budov určených pro obchod nebo pro kancelářské prostory. Příčinou vzniku požárů bylo ve všech námi znalecky zkoumaných případů pochybení externích dodavatelských firem, a to buď na základě dodávaných služeb nebo zboží a materiálů.

A proč musí do případu, který se již dostal k soudu vstupovat znalci, a to i po mnoha letech od vzniku požárů?

Nejčastěji je to z důvodu nesrovnalostí v odborném stanovisku v souvislosti s příčinou vzniku požáru a případného pochybení konkrétní osoby, které vypracovává příslušník místně příslušného odboru HZS v okrese, kde požár vznikl. V praxi se setkáváme s různou kvalitou vypracování odborných stanovisek, kdy některá jsou zpracována řádně, srozumitelně a na vysoké odborné úrovni. Naproti tomu jsou pak ta odborná stanoviska, která vykazují hrubé nedostatky, jsou neúplná a nejsou v nich zohledněny všechny skutečnosti, které mohou mít rozhodující vliv na příčinu vzniku požáru nebo je „náhodně“ označena osoba či osoby, které požár způsobily nebo způsobit mohly. Setkali jsme se s odbornými stanovisky u velkých požárů se škodou v řádu stamilionů korun, které byly vypracovány během několika dní po požáru v jakési zkrácené formě a podobě, ale také jsme měli k dispozici odborná stanoviska, na kterých pracoval tým specialistů HZS krajů až devět měsíců.

Zjišťování možných příčin požárů provádí vyšetřovatel, který je podle organizační struktury jednotlivých HZS krajů zařazen pod oddělení kontrolní činnosti.

Vlastním vyšetřováním požárů se rozumí souhrn úkonů a postupů, směřujících ke zjištění příčiny vzniku požáru a jeho rozšíření, které se ve všeobecné úrovni řídí ustanovením § 50, vyhlášky č. 246/2001 Sb., v PZ, o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, na základě které se zjišťuje zejména:

• místo a doba vzniku požáru,
• osoba, u které požár vznikl,
• příčina vzniku požáru včetně možných verzí,
• okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové dokumentace,
• následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby,
• výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu,
• porušení předpisů o požární ochraně,
• jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.

Pokud vyšetřovatel příčiny požárů zanedbá nebo některou z oblastí nedostatečně posoudí či vyhodnotí, stane se, že nesprávný závěr hasiče převezme inspektor kriminální policie, od něho pak státní zástupce a věc bývá projednána u soudu. V naší praxi jsme se setkali i s případy, které nejsou skončeny ani po 15 letech, a poškozená osoba tak stále čeká na náhradu škody od své pojišťovny či škůdce.

Znalecké zkoumání po tak dlouhé době je pro znalce velmi složité a náročné na vyhodnocení sebemenšího detailu. Znalec pak musí prostudovat několik předchozích znaleckých posudků z různých oborů a specializací, a to včetně celého spisového materiálu, který čítá i desetitisíce stran. Proto je pro znalce vždy nejdůležitější, aby se zkoumání mohl věnovat v co nejkratší době po požáru a ze strany zájemce o posudek mu byly doloženy pokud možno vyčerpávající podklady a informace.